Pro některé druhy ptáků je lidská pomoc v zimních měsících nenahraditelná. Ornitologové se sice nemohou shodnout, jestli je to pro ptáky opravdu to nejlepší, ale ti opeřenci by s nimi asi nesouhlasili.
§ Ona to není žádná legrace, když kolem je jen bílá studená hmota a jídlo nikde.
Kde se vlastně vzala krmítka, která už jsou u nás běžnou záležitostí? Až z Velké Británie, kde začali místní přikrmovat už před dvěma sty lety. Jednou z podmínek přikrmování je výdrž. Pokud v listopadu začnete, měli byste vydržet až do konce března. Nejčastějším hostem našich krmítek bývá zpravidla sýkorka. Ačkoliv vypadá tak trochu kulatě a tudíž najedeně, není to pravda. Ona se tím svým naježením chrání před zimou. Pokud je mráz, který trvá šestnáct hodin, ztratí sýkorka až patnáct procent své váhy. Jen pro srovnání – umíte si představit, že za jednu noc zhubnete o deset kilogramů?
Ptáci nejsou prasátka
Jestliže se tedy rozhodnete ptákům v zimě přilepšit, rozhodně jim nedávejte zbytky z kuchyně. To by to s nimi nemuselo dobře dopadnout. Nejlepším příkrmem jsou
– semena slunečnic
– proso
– konopí
– mák
– lněné semínko
– semínka bodláků
– řepka.
Na přikrmování ptáků se můžeme začít připravovat už od pozdního jara. Průběžně se dají sbírat a sušit plody různých dřevin a bylin.
– jeřabina
– plody bezu černého
– hloh
– rakytník
– břečťan.
Do této potravy se může ptákům přihodit i hrst ovesných vloček. Pokud se dostanete ke krmítku denně, je dobré přilepšit ptákům i strouhanou mrkví. Jestliže jste víkendový chalupář, raději zůstaňte u slunečnice. Zbylou mrkev je potřeba odklidit. Průkopníkem a přeborníkem v krmení ptáků je dozajista přírodovědec Miroslav Saniga, který pracuje v Ústavu ekologie lesa Slovenské akademie věd. Na své zahradě vybudoval stovky ptačích budek, ve kterých za jeden rok zkrmí šest metráků slunečnicových semen.