Studijní a zkušební řád pro studium v bakalářských studijních programech VŠB - TU Ostrava

Monday 5. March 2007

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy registrovalo podle §36 odst. 2 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů ( zákon o vysokých školách), dne 28. dubna 2006 pod čj. 11 817/2006-30 Studijní a zkušební řád pro studium v bakalářských studijních programech Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava


Část první

Úvodní ustanovení

Čl. 1

  1. Studium v bakalářských studijních programech je uskutečňováno v souladu se zákonem č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve pozdějších předpisů, (dále jen ”zákon”).
  2. Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava (dále jen ”VŠB-TUO”) je oprávněna uskutečňovat studium v akreditovaných bakalářských studijních programech. Seznam těchto studijních programů zveřejňuje na úřední desce VŠB-TUO. Akreditované bakalářské studijní programy uskutečňují fakulty, nebo VŠB-TUO samostatně nebo spolu s vysokoškolským ústavem. V případě bakalářských studijních programů uskutečňovaných VŠB-TUO rozhoduje rektor, nebo prorektor tam, kde tento studijní a zkušební řád stanoví práva a povinnosti děkana, nebo proděkana; fakultou se u těchto studijních programů rozumí VŠB-TUO, studijním oddělením fakulty se rozumí studijní oddělení univerzitních studijních programů.
  3. Studium v bakalářském studijním programu může probíhat též ve spolupráci se zahraniční vysokou školou, která realizuja obsahově související studijní program. Podmínky spolupráce upraví dohoda zúčastněných vysokých škol.
  4. Bakalářský studijní program je zaměřen na přípravu k výkonu povolání a ke studiu v magisterském studijním programu. V bakalářském studijním programu se bezprostředně využívají soudobé poznatky a metody; obsahuje též v potřebném rozsahu teoretické poznatky.
  5. Absolventům bakalářských studijních programů uděluje VŠB-TUO akademický titul ”bakalář” (ve zkratce ”Bc.” uváděné před jménem).

Část druhá

Organizace studia

Čl. 2

Organizace akademického roku
  1. Akademický rok trvá 12 kalendářních měsíců. Jeho začátek stanoví rektor. Po projednání v kolegiu rektora stanoví také začátek organizované výuky a závazný harmonogram akademického roku VŠB-TUO.
  2. V harmonogramu akademického roku VŠB-TUO je uveden zejména začátek a konec výuky, zkouškového období, období prázdnin, praxí a dalších akademických aktivit.
  3. Akademický rok se dělí zejména na zimní semestr, letní semestr, zkouškové období zimního semestru, zkouškové období letního semestru a období prázdnin.
  4. V každém semestru je zpravidla 14 týdnů výuky a nejméně 5 týdnů zkouškového období.V případě kratšího semestru může být zkouškové období ve stejném poměru kratší. Výuka je organizována podle týdenních rozvrhů. Vyučovací hodina má nejméně 45 minut.

Čl. 3

Organizace studia
  1. Studium v bakalářských studijních programech, které uskutečňuje VŠB-TUO je organizováno v prezenční a distanční formě nebo jejich kombinaci (dále jen ”kombinovaná forma studia”). V prezenční formě studia je studijní program uskutečňován za přítomnosti studenta v prostorách fakulty. V distanční formě studia je studijní program uskutečňován s využitím studijních opor studijních předmětů (dále jen “předmět”), e-learningu, kontaktu se studenty prostřednictvím počítačové sítě Internet a stanovených kontaktních konzultačních hodin s vyučujícím. V kombinované formě studia je studijní program uskutečňován kombinací prezenční a distanční formy studia. Časový rozsah přítomnosti studenta kombinované formy studia musí být uveden ve studijním plánu.
  2. Standardní doba studia v bakalářských studijních programech je uvedena v Seznamu akreditovanýxh studijních programů, zveřejněném na úřední desce VŠB-TUO.
  3. Studijní programy se zpravidla člení na studijní obory. Studijní obory sestávají ze systémově uspořádaných studijních předmětů. Studijní obor může být členěn na specializace nebo zaměření složené z úzce systémově uspořádaných předmětů v rámci studijního plánu oboru.
  4. Maximální doba studia od prvního zápisu do studia ve studijním programu do jeho ukončení v bakalářském studijním programu je tvořena dvojnásobkem standardní doby studia a dny konání státní závěrečné zkoušky. Standartní doby studia jsou uvedené v Seznamu akreditovaných studijních programů, zveřejněném na úřední desce VŠB-TUO. Do této doby se započítávají jednotlivá přerušení studia.
  5. Studentovi, který řádně neukončí studium v maximální době studia, bude studium ukončeno podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona a čl. 22 odst. 3 písm. b) tohoto studijního a zkušebního řádu. Na rozhodnutí se vztahuje § 68 zákona.

Čl. 4

Rada studijního programu
  1. Studijní programy, které uskutečňuje fakulta, schvaluje vědecká rada fakulty. Studium v jednotlivých studijních programech sleduje a hodnotí rada studijního programu. Rada studijního programu dbá na realizaci studijních programů v akreditované podobě, implementaci kreditního systému, dává podněty ke změnám, aktualizaci a modernizaci studijních programů, koordinuje efektivní zapojení kateder, institutů a vysokoškolských ústavů VŠB-TUO (dále jen ”katedra”) do realizace studijního programu, hodnotí kvalitu realizace studijního programu.
  2. Radu studijního programu a předsedu rady studijního programu jmenuje děkan fakulty, na které je studijní program akreditován, po schválení vědeckou radou této fakulty z řad profesorů, docentů a předních odborníků významně se podílejících na realizaci studijního programu. Délku funkčního období rady stanoví děkan.
  3. Rada studijního programu navrhuje děkanovi fakulty garanty jednotlivých studijních programů a garanty jednotlivých studijních oborů z řad profesorů a docentů, kteří se významně podílejí na realizaci studijního programu, metodicky je vede a koordinuje jejich činnost. Garanty jednotlivých studijních programů a garanty jednotlivých studijních oborů jmenuje děkan fakulty, který stanoví dobu, na kterou jsou jmenováni a jejich povinnosti.

Čl. 5

Studijní plány
  1. Studijní plány vymezují obsah a rozsah studia ve studijním programu uskutečňovaném fakultou. Obsahují studijní předměty podle ročníků a semestrů, počet hodin výuky daného předmětu, ohodnocení předmětů kredity a stanoví, ze kterých předmětů a ve kterých semestrech jsou předepsány zápočty, klasifikované zápočty a zkoušky.
  2. Studijní plány všech studijních programů jsou zpracovány pro každý ročník standardní doby studia. Studijní plán kromě dalších informací určuje i organizaci jednotlivých forem studia a doporučený časový plán studia.
  3. Předmět je vymezen jako povinný, povinně volitelný nebo volitelný. Povinné předměty jsou předměty, které student musí absolvovat. Povinně volitelné jsou předměty, které mají určitou vazbu ke studovanému studijnímu oboru a student si z nabídky těchto předmětů musí podle stanovených podmínek několik vybrat. Volitelné předměty si student zapíše z okruhu předmětů stanovených ve studijním programu tak, aby splnil podmínky dané tímto studijním a zkušebním řádem.
  4. Studijní plány bakalářských studijních programů jsou sestaveny tak, aby počet výukových hodin nepřesáhl v prezenční formě studia 30 hodin týdně. Do tohoto počtu se nezahrnují hodiny tělesné výchovy, cizího jazyka, exkurzí a praxí. Rozsah výuky za přítomnosti studenta v kombinovaném formě studia je nejvýše 120 hodin v semestru.
  5. Podle studijního plánu příslušného studijního programu (studijního oboru) a ročníku si podle pravidel daných tímto studijním a zkušebním řádem sestavuje student osobní studijní plán pro jednotlivé ročníky studia.

Čl. 6

Kreditový systém
  1. Pro kvantifikované hodnocení průběhu studia na VŠB-TUO se užívá jednotný kreditový systém, jehož znaky jsou:
    1. jeden kredit představuje zpravidla 1/60 průměrné roční zátěže studenta při standardní době studia, tj. celkem 30 kreditů za semestr a 60 kreditů za akademický rok,
    2. každému předmětu je přiřazen počet kreditů, který vyjadřuje relativní míru zátěže studenta nutnou pro úspěšné ukončení daného předmětu,
    3. tentýž předmět má stejné kreditové ohodnocení pro všechny studijní programy a formy studia,
    4. absolvováním předmětu předepsaným podle čl. 18 získá student počet kreditů přiřazený danému předmětu,
    5. kredity získané v rámci jednoho studijního programu se sčítají,
    6. získaný počet kreditů je nástrojem pro kontrolu studia,
    7. za daný předmět lze v průběhu studia získat kredity pouze jednou.
  2. Pro úspěšné ukončení studia musí student získat počet kreditů rovný alespoň šedesátinásobku počtu roků standardní doby studia, a to ve skladbě určené studijním programem a studijním plánem.
  3. Kreditový systém VŠB-TUO je kompatibilní s Evropským systémem převodu kreditů1) (dále jen ”ECTS”) umožňující mobilitu studentů v rámci evropských vzdělávacích programů.

Čl. 7

Studium podle individuálního studijního plánu
  1. Studium podle individuálního osobního studijního plánu povoluje na základě žádosti studenta děkan.
  2. Ve studiu podle individuálního osobního studijního plánu se studentovi určí při zachování obsahu a rozsahu studia stanoveného studijním plánem příslušného studijního programu (studijního oboru) zvláštní organizace studia.
  3. Studenta lze uvolnit, případně vyslat k části studia na jinou vysokou školu, a to i v zahraničí. Průběh studia na zahraničních vysokých školách je zpravidla předem písemně vyjádřen v dohodě o studiu. O uznání výsledků studia na zahraniční vysoké škole, pokud jsou ekvivalentní studijnímu plánu studia ve studijním programu uskutečňovaném fakultou, rozhodne děkan. U ostatních rozhodne děkan na základě doporučení garanta oboru.

Čl. 8

Zabezpečení vzdělávací činnosti a její organizace
  1. Studijní činnost studenta spočívá především v zadávané a učiteli kontrolované vlastní samostatné práci.
  2. Formami organizované výuky jsou zejména přednášky, semináře, různé typy cvičení, řízené konzultace, odborné praxe a exkurze.
  3. Přednášky mají charakter výkladu základních principů, metodologie dané disciplíny, problémů a jejich vzorových řešení.
  4. Semináře jsou formy výuky, při nichž je akcentována aplikace poznatků z přednášek a samostatná práce studentů za přítomnosti učitele. Významnou součástí této formy výuky je prezentace výsledků vlastní práce a diskuse.
  5. Cvičení podporují zejména praktické ovládnutí látky vyložené na přednáškách nebo zadané k samostatnému nastudování při aktivní účasti studentů. Specifickým typem cvičení jsou experimentální laboratorní práce a práce na počítačích. Absolvování cvičení může být podmíněno kontrolovanou domácí přípravou.
  6. Řízené konzultace jsou věnovány zejména konzultaci a kontrole úkolů zadaných k samostatnému zpracování. Mohou nahrazovat cvičení popřípadě i jiné formy výuky.
  7. Odborné praxe slouží k upevňování a rozšiřování vědomostí a dovedností získaných studiem na základě práce studenta na odpovídajícím pracovišti. Jsou součástí studijních programů a pokynem děkana či pokynem učitele garantující katedry je dán způsob jejich organizace, zajištění a provádění.
  8. Exkurze slouží zejména k tomu, aby si studenti na reálných objektech ověřovali teoretické vědomosti získané výukou některých předmětů a seznamovali se s metodami práce v praktickém životě. Jsou organizovány v rámci výuky příslušných předmětů nebo blokově.
  9. Organizovanou výuku doplňují individuální konzultace, které vycházejí z požadavků studentů.
  10. Účast na přednáškách je doporučená. Účast na ostatních formách organizované výuky, za jejichž absolvování je udělován zápočet nebo klasifikovaný zápočet, je povinná v rozsahu stanoveném vedoucím katedry, ředitelem institutu nebo ředitelem vysokoškolského ústavu (dále jen ” vedoucí katedry”).
  11. Přednášky vedou profesoři a docenti příslušného odborného zaměření a se souhlasem děkana i odborní asistenti a významní odborníci z vědeckých pracovišť a praxe. Obsah přednášek odpovídá studijním plánům a programům předmětů.
  12. Semináře a cvičení vedou profesoři, docenti, odborní asistenti a lektoři příslušného oboru a odborníci z vědeckých pracovišť a praxe. Na cvičeních a seminářích se mohou podílet asistenti a děkanem pověření studenti doktorských studijních programů pod vedením učitelů uvedených v odstavci 11.
  13. Garanta předmětu určí vedoucí katedry zajišťující výuku předmětu. Každý garant předmětu zveřejní nejpozději týden před zahájením výuky v semestru program předmětu, který obsahuje zejména:
    1. stručný přehled látky s rámcovým časovým rozvržením,
    2. požadavky na studenta v průběhu semestru, podmínky pro udělení zápočtu, rámcové podmínky a charakteristiku konání zkoušky,
    3. seznam literatury ke studiu.

    Tímto způsobem vyhlášené podmínky pro udělení zápočtu a konání zkoušky nelze pak v průběhu semestru měnit.

Čl. 9

Studijní skupiny
  1. Studenti jsou pro studium zpravidla rozděleni do studijních skupin. Rozdělení studentů do studijních skupin určuje fakulta.
  2. Student má ve zdůvodněných případech právo požádat studijní oddělení fakulty o změnu zařazení do studijní skupiny. V případě, že výuku téhož předmětu zajišťuje paralelně více vyučujících, má student v rámci kapacitních a rozvrhových možností právo volit si vyučujícího. Toto právo může uplatnit do dvou týdnů od zahájení výuky v semestru podáním písemné žádosti na studijní oddělení fakulty.

Čl. 10

Pedagogický poradce
  1. Pokud to vyžaduje organizace výukového procesu na fakultě, může děkan jmenovat pedagogické poradce.
  2. Úkolem pedagogických poradců je zejména:
    1. na požádání informovat studenty o struktuře příslušného studijního plánu, o možnostech volby předmětů a konzultovat s nimi možnosti výběru studijního oboru,
    2. zodpovídat studentům dotazy zejména k tomuto studijnímu a zkušebnímu řádu a případně vnitřním předpisům fakulty, programům studijních předmětů,
    3. upozorňovat děkana na případné problémy ve výuce a studijních záležitostech,
    4. vyjadřovat se k některým žádostem studentů na základě žádosti děkana,
    5. spolupracovat se studijním oddělením fakulty a příslušným proděkanem,
    6. organizovat návštěvy studentů na pracovištích kateder (laboratoře, počítačové učebny, experimentální pracoviště) vedoucí ke konkrétnímu poznání fakulty a její odborné práce.

Část třetí

Ověřování a hodnocení studijních výsledků

Čl. 11

Ověřování studijních výsledků
  1. Studijní výsledky se ověřují průběžnou kontrolou studia a při zakončení předmětu zápočtem, klasifikovaným zápočtem, zkouškou nebo zápočtem a následně vykonanou zkouškou.
  2. Děkan stanoví konečné termíny, do nichž lze získat zápočet, klasifikovaný zápočet ze zapsaných předmětů v příslušném semestru nebo akademickém roce a konat zkoušky.
  3. Centrální evidenci o studijních výsledcích studentů fakulty vede a její správnost kontroluje studijní oddělení fakulty, včetně správy dat v informačním systému VŠB-TUO (dále jen “informační systém”). Na požádání vydá studentovi doklad o absolvovaných předmětech, dodatek k diplomu podle standardu ECTS.

Čl. 12

Zápočet a klasifikovaný zápočet
  1. Zápočet nebo klasifikovaný zápočet se uděluje za splnění podmínek stanovených programem předmětu pro jejich udělení.
  2. Zápočet nebo klasifikovaný zápočet uděluje učitel, který vyučuje příslušný předmět nebo v odůvodněných případech vedoucí katedry nebo jím pověřený učitel.
  3. Udělení zápočtu nebo klasifikovaného zápočtu se zapisuje do výkazu o studiu. Učitel potvrdí udělení zápočtu zapsáním slova ”započteno”, bodového hodnocení a podpisem s datem jeho udělení. Udělení klasifikovaného zápočtu potvrdí zapsáním bodového hodnocení a národního klasifikačního stupně (čl.13 odst. 6) a podpisem s datem jeho udělení.
  4. Studentovi, kterému nebyl udělen zápočet ve stanoveném termínu, může učitel v odůvodněných případech povolit splnění podmínek k získání zápočtu v určeném náhradním termínu, nejpozději však do mezního termínu, stanoveného podle čl. 11 odst. 2. Ve zdůvodněných případech může děkan povolit splnění podmínek zápočtu i v pozdějším termínu v rámci daného akademického roku.
  5. Student, kterému nebyl udělen zápočet, může požádat o přezkoumání. Ve věci udělování zápočtu, klasifikovaného zápočtu rozhoduje s konečnou platností děkan.
  6. Výsledek předmětu ukončeného zápočtem nebo klasifikovaným zápočtem předá vyučující neprodleně do informačního systému. Výsledky udělení zápočtu jsou evidovány na katedře garantující výuku daného předmětu, nejpozději od ukončení zkouškového období následujícího po výuce daného předmětu. Způsob předání těchto výsledků a jejich archivaci v rámci fakulty určí děkan. Písemné záznamy o výsledcích udělení zápočtu z předmětu jsou na katedře uchovány po dobu odpovídající maximální době studia podle čl. 3 odst.4.
  7. Zápočet u předmětu zakončeného zkouškou musí být udělen nejpozději před vykonáním zkoušky.
  8. V případě, že VŠB-TUO nebo fakulta zabezpečí údaje v elektronickém informačním systému proti zásahu neoprávněných osob, lze považovat za výkaz o udělených zápočtech a klasifikovaných zápočtech výpis těchto údajů úředně potvrzený vysokou školou nebo fakultou.

Čl. 13

Zkouška
  1. Zkouškou se prověřují znalosti studenta z látky vymezené v dokumentaci předmětu, prezentované ve výuce na úrovni odpovídající absolvované části studia a schopnost získané poznatky tvůrčím způsobem aplikovat. Míru ovládnutí problematiky hodnotí učitel bodovým hodnocením a klasifikačním stupněm.
  2. Zkouška může být písemná, ústní nebo písemná a ústní (dále jen “kombinovaná”). Zkoušky jsou neveřejné, mohou být i komisionální. V případě kombinované zkoušky musí student uspět u každé její části. Podmínky stanoví zkoušející a jsou uvedeny ve studijních plánech.
  3. Termíny a místo zkoušek, jakož i způsob přihlašování ke zkoušce a forma zkoušek musí být s dostatečným předstihem a přiměřeným způsobem zveřejněny, především s využitím informačního systému.
  4. Pokud student u zkoušky nevyhověl, má právo vykonat opravnou zkoušku. Zkoušku z jednoho předmětu lze opakovat maximálně dvakrát (první opravná zkouška, druhá opravná zkouška). Pokud student nevyhověl ani u druhé opravné zkoušky, musí opakovat předmět. Do výkazu o studiu a informačního systému se zapíše výsledek zkoušky ”nevyhověl”.
  5. Zkoušky a opravné zkoušky konají studenti u učitelů, kteří předmět přednášeli, ve výjimečných případech i u jiných učitelů garantující katedry (dále jen ”zkoušející”), určených vedoucím katedry. Podle podmínek na katedře může vedoucí katedry pověřit zkoušením téhož předmětu více zkoušejících. Na žádost studenta nebo zkoušejícího určí děkan konání opravné zkoušky před komisí, kterou jmenuje.
  6. Výsledek zkoušky se hodnotí bodovým systémem kompatibilním ECTS přidělením bodů a známky podle národní klasifikační stupnice. Zápis klasifikačního stupně do výkazu o studiu a informačního systému se provádí zápisem bodového hodnocení, slovního vyjádření pomocí národního klasifikačního stupně a data a podpisu zkoušejícího; do informačního systému se uvádí odpovídající číselné vyjádření. Jejich přiřazení odpovídá národním klasifikačním stupňům a klasifikačním stupňům ECTS podle této tabulky.

    Bodové hodnocení v intervalu

    100-91

    90-81

    80-71

    70-61

    60-51

    50-0

    Klasifikační stupeň ECTS

    A

    B

    C

    D

    E

    F

    Bodové hodnocení v intervalu

    100-86

    85-66

    65-51

    50-0

    Národní klasifikační stupeň

    výborně

    Velmi dobře

    Dobře

    nevyhověl

    1

    2

    3

    4

    Pokud byla vykonaná zkouška hodnocena bez přidělení bodového hodnocení pouze pomocí národního klasifikačního stupně nebo stupně ECTS, přiřadí se bodové hodnocení podle tabulky, které se použije zejménas pro výpočet váženého studijního průměru:

    Stupeň ECTS

    Bodové hodnocení

    Národní klasifikační stupeň Bodové hodnocení

    A

    95

    Výborně

    93

    B

    85

    velmi dobře

    75

    C

    75

    dobře

    58

    D

    65

    E

    55

  7. Zkoušky a opravné zkoušky se konají zpravidla ve zkouškovém období stanoveném harmonogramem daného akademického roku. Po dohodě se zkoušejícím lze skládat zkoušky i o prázdninách nebo v průběhu semestru, nejpozději však do mezního termínu, určeného harmonogramem příslušného akademického roku. Zkoušející určí termíny pro konání zkoušek z jednotlivých předmětů v dostatečném počtu a časovém předstihu. Student koná zkoušku v daném termínu zpravidla v jednom dni.
  8. Student má právo se od zkoušky odhlásit nejpozději 24 hodin před jejím začátkem. Student, který se od zkoušky odhlásil, je posuzován, jako kdyby nebyl ke zkoušce přihlášen. Odstoupí-li student od zkoušky po jejím začátku, nedostaví-li se ke zkoušce bez řádné omluvy nebo poruší-li závažným způsobem pravidla zkoušky, je klasifikován známkou ”nevyhověl”. Student se může z vážných, zejména zdravotních důvodů, omluvit i dodatečně, nejpozději do pátého dne od určeného termínu pro konání zkoušky. O důvodnosti omluvy rozhodne zkoušející.
  9. Výsledek zkoušky zadá zkoušející neprodleně do informačního systému. V období výuky a zkouškového období vede evidenci o vykonaných zkouškách vyučující, který odpovídá za správné zadání výsledků do informačního systému VŠB-TUO. Způsob předání výsledků zkoušek a jejich archivaci v rámci fakulty určí děkan. Po ukončení zkouškového období jsou výsledky zkoušek (datum zkoušky a výsledné hodnocení zkoušky), uchovány na katedře po dobu odpovídající maximální době studia podle čl. 3 odst. 4.
  10. Uznané výsledky studia z jiné vysoké školy se zapisují do evidence o studiu v souladu s ECTS a s uvedením této jiné vysoké školy.
  11. V Případě, že VŠB-TUO nebo fakulty zabezpečí údaje v elektronickém informačním systému proti zásahu neoprávněných osob, lze považovat za výkaz o udělených zkouškách výpis těchto údajů úředně potvrzený vysokou školou nebo fakultou.

Čl. 14

Studijní průměr
  1. Jako kritérium hodnocení kvality studentových studijních výsledků slouží vážený studijní průměr (dále jen ”VSP”), který se zpracovává pro každého studenta za každý akademický rok a za celkové studium před konáním státní závěrečné zkoušky.
  2. VSP se vypočte podle tohoto vztahu: kde
    n počet klasifikovaných předmětů absolvovaných v hodnoceném období
    CPi počet kreditů i-tého absolvovaného předmětu ukončeného zkouškou nebo klasifikovaným zápočtem
    Bi bodová klasifikace studenta v i-tém absolvovaném předmětu.
  3. U studentů, kteří část studia absolvovali nekreditově se počítá VSP pro účely celkového hodnocení studia jako vážený průměr ze studijního průměru za nekreditově studovanou část studia a z váženého studijního průměru kreditově studované části studia, přičemž váhami jsou počty započítaných známek v obou skupinách. O započítávání známek a postupu rozhodne ve sporných případech děkan.
  4. VSP se užívá zejména:
    1. pro přiznání prospěchového stipendia, pokud tak stanoví Stipendijní řád VŠB-TUO nebo vnitřní předpis fakulty,
    2. pro stanovení celkového výsledku studia podle čl. 27,
    3. při rozhodování výběrového typu (zejména rozdělování na studijní obory v rámci studijního programu, zahraniční studium).

Část čtvrtá

Průběh studia

Čl. 15

Zápis do studia
  1. Uchazeč přijatý ke studiu podle Řádu přijímacího řízení VŠB-TUO se stává studentem dnem zápisu do studia. Zápis do studia se koná na fakultě, na které se uskutečňuje příslušný studijní program v termínu stanoveném děkanem.
  2. Po zápisu uchazeče do studia se koná do 30 dnů po zahájení výuky v prvním semestru imatrikulace. Součástí imatrikulace, kterou organizuje fakulta, je imatrikulační slib.
  3. Student má právo se v rámci studijního plánu studia ve studijním programu, do kterého byl zapsán, a zvoleného studijního oboru a v souladu s tímto studijním a zkušebním řádem účastnit přednášek, cvičení, seminářů, kurzů, praxí, laboratorních prací, exkurzí, konzultací a dalších forem výuky, získávat zápočty a konat zkoušky.

Čl. 16

Zápis do dalšího ročníku studia
  1. Do dalšího ročníku studia se zapisuje student, který do stanoveného termínu splnil všechny povinnosti určené mu studijním plánem a tímto studijním a zkušebním řádem za uplynulou část studia ve studijním programu.
  2. Pokud se student nedostaví v určeném termínu k zápisu a do pěti dnů od tohoto termínu se s uvedením důvodu písemně neomluví anebo jeho omluva není děkanem uznána, posuzuje se to jako nesplnění požadavků vyplývajících ze studijního programu a studentu se ukončuje studium podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona a čl. 22 odst. 3 písm. b). Na rozhodnutí se vztahuje § 68 zákona.
  3. Při zápisu do dalšího ročníku studia se osobní studijní plán studenta, vytvořený podle čl. 17, stává platným pro daný ročník studia.
  4. Zápis studentů do dalšího ročníku, kontrolu správnosti jimi zapsaných předmětů a případné změny v osobním studijním plánu studenty provádí studijní oddělenínfakulty, na které je student zapsán podle čl.15 odst.1.

Čl. 17

Tvorba osobního studijního plánu
  1. V jednotlivých ročnících studia si student sestavuje osobní studijní plán na zimní a letní semestr. Do osobního studijního plánu ročníku si student zapisuje předměty v pořadí povinné, povinně volitelné a volitelné přednostně s využitím informačního systému, v souladu s pravidly, která stanovuje studijní plán daného studijního programu (studijního oboru) a tento studijní a zkušební řád, aby získal předepsaný počet kreditů podle čl.6 odst.1.
  2. Mezi šestým a dvanáctým týdnem semestru včetně stanoví děkan dvoutýdenní období pro tvorbu osobního studijního plánu studenta na další semestr.
  3. Předměty podmíněné prerekvizitami ( dále jen “podmiňující předmět”), lze absolvovat nejdříve v semestru, v němž je absolvován předmět podmiňující. Přitom úspěšné absolvování podmiňujícího předmětu je nutnou podmínkou připuštění ke zkoušce z předmětu navazujícího.
  4. Omezení počtu studentů v povinně volitelných a volitelných předmětech stanoví vedoucí kateder zajišťujících výuku předmětů, a to před zahájením tvorby osobního studijního plánu.
  5. Zapsaný povinně volitelný a volitelný předmět může student změnit jen tehdy, nebyl-li daný předmět otevřen vzhledem k počtům stanoveným děkanem nebo nebyl-li student ke studiu předmětu vybrán pro nadměrný počet zájemců anebo nesplnění vstupních podmínek. Tyto změny v osobním studijním plánu na další semestr je student povinen provést nejpozději ve čtrnáctém týdnu aktuálního semestru.
  6. Konečnou podobu osobního studijního plánu potvrzuje garant studijního oboru případně studijního programu. Schválený osobní studijní plán studenta se stává závazným. Změny v osobním studijním plánu studenta provádí studijní oddělení fakulty na základě souhlasu garanta studijního oboru, případně studijního programu.
  7. Změny v osobním studijním plánu, vyvolané kolizí rozvrhu, musí být realizovány nejpozději do konce druhého týdne výuky v každém semestru.
  8. Studenti v opakovaném ročníku se řídí ustanoveními čl.19 odst.10 a 11.

Čl. 18

Absolvování a zakončení předmětu
  1. Předměty jsou zakončeny udělením zápočtu, udělením klasifikovaného zápočtu, vykonáním zkoušky po předešlém udělení zápočtu, je-li vyžadován.
  2. Student zakončí předmět, jestliže získá bodové hodnocení nejméně 51 ze 100 dosažitelných bodů. Z toho maximálně 45 bodů může být uděleno za všechny aktivity ve cvičení u předmětů, zakončených zkouškou. Podmínky pro jednotlivé předměty jsou stanoveny ve studijních plánech.
  3. Zakončení předmětu ukončeného zápočtem je potvrzeno ve výkazu o studiu a informačním systému udělením zápočtu.
  4. Zakončení předmětu ukončeného zkouškou je potvrzeno vykonáním zkoušky. Absolvování předmětu zakončeného zápočtem a zkouškou je potvrzeno udělením zápočtu po získání stanoveného počtu bodů a následným vykonáním zkoušky. Pro celkové hodnocení předmětu se k bodům získaným u zkoušky přičítají body získané ve cvičení.
  5. Zakončení předmětu ukončeného klasifikovaným zápočtem je potvrzeno splněním podmínek stanovených pro jeho udělení. Pro hodnocení se používá rovněž 100 bodové stupnice.
  6. Zakončením předmětu podle odstavce 1 student řádně ukončil předmět a tím získal přiřazený počet kreditů. Předměty, které student již zakončil, si nesmí znovu zapsat, s výjimkou stanovenou ve čl.19 odst.10.
  7. Povinné předměty, které student úspěšně neukončil, si musí zapsat znovu.
  8. Předmět si může student zapsat nejvýše dvakrát; pravidla pro třetí zápis předmětu určuje děkan.

Čl. 19

Kontrola studia a podmínky pro pokračování ve studiu
  1. Kontrola studia se provádí v časově vymezených úsecích daných studijním plánem studijního programu - semestr, akademický rok.
  2. Způsoby kontroly jsou stanoveny v dokumentaci studijního programu.
  3. Kontrolu celkových výsledků studia provádí studijní oddělení fakulty u studentů prezenční formy studia po 1. semestru a po každém akademickém roce. U studentů kombinované formy studia po každém akademickém roce.
  4. Při kontrole po 1. semestru musí student dosáhnout nejméně 16 kreditů, aby mohl pokračovat ve studiu.
  5. Při kontrole studia po ukončení ročníku musí student, který nesplnil všechny povinnosti daného ročníku, dosáhnout minimálně 40 kreditů ze studijního plánu daného ročníku a mít splněné povinnosti předcházejícího ročníku, aby mohl být zapsán do vyššího ročníku. Nesplněné povinnosti osobního studijního plánu nižšího ročníku si student při zápisu do vyššího ročníku zapisuje znovu s tím, že získané zápočty se mu uznávají. Za účelem zlepšení klasifikace může student požádat o nové splnění podmínek pro získání zápočtu. Studenti v opakovaném ročníku se řídí odstavci 10 až 11.
  6. Do dalšího akademického roku je zapsán student, který splnil podmínky pro zápis do vyššího ročníku nebo podmínky pro opakování ročníku.
  7. Termíny a organizaci zápisu podle odstavce 6 stanoví děkan.
  8. Ve výjimečných a zdůvodněných případech, zejména zdravotních, může děkan na základě doložené žádosti udělit studentovi výjimku z podmínek stanovených pro zápis do vyššího ročníku nebo podmínek pro opakování ročníku.
  9. Pokud student nesplnil podmínky pro zápis do vyššího ročníku, může opakovat ročník nebo jinou část studia stanovenou podle § 52 odst. 1 zákona a odstavce 1 (dále jen ”ročník”). Stejný ročník je možno opakovat maximálně jednou..
  10. V opakovaném ročníku je studijní povinnost studenta dána nesplněnými povinnostmi osobního studijního plánu předchozího ročníku a povinnostmi osobního studijního plánu opakovaného ročníku. Student si může znovu zapsat předměty osobního studijního plánu opakovaného ročníku, ve kterých si chce zlepšit klasifikaci. Zapíše-li si student předměty za účelem zlepšení klasifikace, ruší se předchozí klasifikace studenta v těchto předmětech dosažená a vzniká povinnost jejich nového absolvování. Skladbu povinně volitelných a volitelných předmětů si může student změnit jen se souhlasem garanta studijního oboru, případně studijního programu.
  11. Pokud studijní povinnost v opakovaném ročníku sestavená podle čl.19 odst. 10 je menší než 60 kreditů, může si student zapsat předměty ze studijního plánu vyššího ročníku maximálně v takovém rozsahu, aby celková studijní povinnost nepřesáhla 60 kreditů. Získané kredity se mu započítávají do hodnocení za vyšší ročník.

Čl. 20

Přerušení studia
  1. Studium ve studijním programu může být i opakovaně přerušeno. Přerušení studia povoluje děkan na základě písemné žádosti studenta. Minimální doba přerušení je jeden semestr, maximální doba souvislého přerušení je jeden rok. Přerušení studia se zaznamenává do výkazu o studiu. Po dobu přerušení studia přestává být žadatel studentem.
  2. S výjimkou závažných, zejména zdravotních důvodů, lze studium přerušit nejdříve po úspěšném ukončení prvního semestru.
  3. Nejdelší celková doba přerušení studia je taková doba, která spolu se standardní dobou studia nepřesáhne maximální dobu studia stanovenou v čl. 3 odst. 4.
  4. Uplynutím doby, na kterou bylo studium přerušeno, vzniká osobě, které bylo studium přerušeno, právo na opětovný zápis do studia ve studijním programu. Pokud se v daném termínu osoba nezapíše a do pěti dnů se písemně neomluví, posuzuje se to jako nesplnění požadavků vyplývajících ze studijního programu podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona a čl. 22 odst. 3 písm. b). Zmeškání lhůty může děkan v odůvodněných případech prominout. Pominou-li důvody pro přerušení studia, může děkan na písemnou žádost toho, jemuž bylo studium přerušeno, ukončit přerušení studia i před uplynutím stanovené doby přerušení studia.
  5. Při změně studijních plánů v době přerušení studia může děkan předepsat rozdílové zkoušky a přiměřenou lhůtu k jejich vykonání.

Čl. 21

Zanechání studia
  1. Pokud se student rozhodl zanechat studia, oznámí tuto skutečnost písemně děkanovi.
  2. Dnem ukončení studia je podle § 56 odst. 1 písm. a) a odst. 2 zákona den, kdy bylo fakultě, na které je student zapsán, doručeno jeho písemné prohlášení o zanechání studia.
  3. Osoba, která zanechala studia, se musí nejpozději do 5 pracovních dnů od podání svého oznámení dostavit na studijní oddělení fakulty, kde odevzdá průkaz studenta v případě, že mu byl u zápisu předán a předloží doklad o vypořádání všech závazků vůči VŠB-TUO. Poté jí bude uzavřen výkaz o studiu a obdrží doklad o vykonaných zkouškách nebo doklad o studiu.

Čl. 22

Ukončení studia
  1. Studium se řádně ukončuje absolvováním studia v příslušném studijním programu. Dnem ukončení studia je den, kdy byla vykonána státní závěrečná zkouška nebo její poslední část.
  2. Dokladem o řádném ukončení studia a o získání příslušného akademického titulu je vysokoškolský diplom, který absolventům s uvedením studijního programu a studijního oboru studia vydává VŠB-TUO spolu s vysvědčením o státní závěrečné zkoušce a dodatkem k diplomu.
  3. Absolventům studia ve studijním programu uskutečňovaném v rámci spolupráce se zahraniční vysokou školou se uděluje akademický titul podle zákona a případně také akademický titul zahraniční vysoké školy podle legislativního stavu platného v příslušné zemi. V dokladech o studiu je uvedena spolupracující zahraniční vysoká škola a případně skutečnost, že udílený zahraniční titul je společným titulem udíleným současně i na zahraniční vysoké škole.
  4. Studium se dále ukončuje:
    1. zanecháním studia podle čl. 21,
    2. nesplněním požadavků vyplývajících ze studijního programu a tohoto studijního a zkušebního řádu,
    3. odnětím akreditace studijního programu,
    4. zánikem akreditace studijního programu podle § 80 odst. 4 zákona,
    5. vyloučením ze studia podle § 65 odst. 1 písm. c) nebo podle § 67 zákona.
  5. Dnem ukončení studia podle
    1. odstavce 4 písm. a) je den, kdy bylo fakultě, kde je student zapsán, doručeno jeho písemné prohlášení o zanechání studia,
    2. odstavce 4 písm. b) je den, kdy rozhodnutí o ukončení studia nabylo právní moci,
    3. odstavce 4 písm. c) je den, kdy uplynula lhůta stanovená v rozhodnutí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen ”MŠMT”),
    4. odstavce 4 písm. d) je den, ke kterému VŠB-TUO oznámilo zrušení studijního programu,
    5. odstavce 4 písm. e) je den, kdy rozhodnutí o vyloučení ze studia nabylo právní moci.
  6. V případech uvedených v odstavci 4 písm. c) a d) je povinností VŠB-TUO zajistit studentovi možnost pokračovat ve studiu stejného nebo obdobného studijního programu na téže nebo jiné vysoké škole.
  7. Studentovi, který studium ukončil z důvodů uvedených v odstavci 4, vydá fakulta doklad o vykonaných zkouškách nebo doklad o studiu.
  8. Pro studenta, který ukončil studium platí přiměřeně čl. 21 odst. 3.

Část pátá

Řádné ukončení studia

Čl. 23

Státní závěrečné zkoušky
  1. Studium v bakalářských studijních programech se řádně ukončuje státní závěrečnou zkouškou. Součástí státní závěrečné zkoušky v bakalářských studijních programech je obhajoba bakalářské práce.
  2. Státní závěrečnou zkoušku může vykonat student, který splnil do termínu závěrečné kontroly studia všechny studijní požadavky dané studijním plánem příslušného studijního programu a tímto studijním a zkušebním řádem, odevzdal v termínu bakalářskou práci a přihlásil se ke státní závěrečné zkoušce. Pokud student neodevzdá bakalářskou práci a nepřihlásí se ke státní závěrečné zkoušce do maximální doby studia stanovené v čl.3 odst.4, studium se mu ukončuje podle §56 odst. 1 pím. b) zákona a čl. 22 odst. 4 písm b). Na rozhodnutí se vztahuje §68 zákona.
  3. Části a jednotlivé předměty nebo tématické okruhy státní závěrečné zkoušky jsou dány studijním programem, který také stanovuje jejich pořadí. Celková doba státní závěrečné zkoušky nemá trvat déle než jednu hodinu; do této doby se nezapočítává čas na přípravu.
  4. Státní závěrečná zkouška se koná v termínech určených děkanem a její průběh a vyhlášení výsledků jsou veřejné. Způsob přihlašování studentů ke státní závěrečné zkoušce, jakož i její organizační zabezpečení, stanoví děkan.
  5. Pokud se student ke státní závěrečné zkoušce nedostaví v určeném termínu a do pěti dnů od tohoto termínu se s uvedením důvodů písemně neomluví, je klasifikován známkou ”nevyhověl”. Zmeškání lhůty může děkan ze zvlášť závažných důvodů, zejména zdravotních, prominout.
  6. Studentovi, který v daném akademickém roce splnil podmínky podle odstavce 2, ale nevykonal státní závěrečnou zkoušku nebo její poslední část, může být z rozhodnutí děkana počínaje následujícím akademickým rokem přerušeno studium až do termínu konání státní závěrečné zkoušky, případně do termínu nezbytně nutného pro činnost na fakultě související s přípravou na státní závěrečnou zkoušku. Státní závěrečná zkouška musí být vykonána nejpozději do dvou let od ukončení akademického roku, ve kterém studentovi vznikl nárok na její konání ve smyslu odstavce 2. Pokud student státní závěrečnou zkoušku nevykoná, studium se mu ukončuje podle §56 odst. 1 písm b) zákona a čl. 22 odst. 4 písm b). Na rozhodnutí se vztahuje §68 zákona.
  7. Státní závěrečnou zkoušku nebo kteroukoliv její část lze jedenkrát opakovat. Při opakování státní závěrečné zkoušky student opakuje tu její část, ze které byl klasifikován známkou ”nevyhověl”.

Čl. 24

Zkušební komise pro státní závěrečnou zkoušku
  1. Státní závěrečná zkouška se koná před zkušební komisí. Zkušební komise pro státní závěrečnou zkoušku je nejméně pětičlenná a je složena z předsedy, místopředsedy a ostatních členů. Pro jeden studijní program (studijní obor) lze jmenovat více zkušebních komisí.
  2. Předsedu, místopředsedu a ostatní členy zkušební komise jmenuje a odvolává děkan z profesorů, docentů a odborníků schválených vědeckou radou fakulty. MŠMT může jmenovat další členy zkušební komise z významných odborníků v daném oboru.
  3. Jednání zkušební komise řídí její předseda nebo místopředseda, pokud není přítomen předseda. Zkušební komise je usnášení schopná, jsou-li přítomni nejméně tři členové a předseda nebo místopředseda. V případě rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy nebo místopředsedy, pokud není předseda přítomen.

Čl. 25

Klasifikace státní závěrečné zkoušky
  1. Jednotlivé části státní závěrečné zkoušky i státní závěrečná zkouška jako celek se klasifikují známkami: ”výborně”, ”velmi dobře”, ”dobře” a ”nevyhověl”. O klasifikaci státní závěrečné zkoušky a jejích částí se zkušební komise usnáší na neveřejném zasedání.
  2. Výslednou známku státní závěrečné zkoušky stanoví zkušební komise na základě hodnocení jejích částí včetně obhajoby bakalářské práce. Pokud byla kterákoli dílčí část státní závěrečné zkoušky hodnocena stupněm ”nevyhověl”, je i celkový výsledek státní závěrečné zkoušky hodnocen ”nevyhověl”.
  3. Student, který byl z jednotlivých částí státní závěrečné zkoušky podle čl. 23 odst. 3 klasifikován známkami ”výborně” a ”velmi dobře” a dosáhl průměrného hodnocení u státní závěrečné zkoušky do 1,50 včetně, vykonal státní závěrečnou zkoušku s celkovým prospěchem ”výborně”.
    V případě, že student vyhověl u všech částí státní závěrečné zkoušky, je výsledná známka státní závěrečné zkoušky určena průměrným hodnocením podle níže uvedené tabulky:

    Průměr z hodnocení částí státní závěrečné zkoušky Celkové hodnocení státní závěrečné zkoušky Hodnocení
    1,00 – 1,50 výborně nesmí být dílčí hodnocení dobře a nevyhověl
    1,51 – 2,50 velmi dobře nesmí být hodnocení nevyhověl
    2,51 – 3,00 dobře nesmí být hodnocení nevyhověl
      nevyhověl alespoň 1x nevyhověl
  4. Státní závěrečná zkouška se opakuje jenom z té části nebo částí, které byly hodnoceny ”nevyhověl”. Pokud byla obhajoba bakalářské práce hodnocena známkou ”nevyhověl”, rozhodne zkušební komise, zda je podmínkou pro opakování státní závěrečné zkoušky i vypracování nové bakalářské práce.
  5. Studentovi určí děkan náhradní konání státní závěrečné zkoušky, jestliže:
    1. neodevzdal bakalářskou práci včas, tuto skutečnost písemně zdůvodnil a omluva byla děkanem akceptována,
    2. nedostavil se v určeném termínu ke státní závěrečné zkoušce nebo jejímu opakování a jeho neúčast byla do pěti dnů písemně řádně omluvena a omluva byla děkanem uznána.
  6. Pokud se student bez omluvy ke státní závěrečné zkoušce nedostaví nebo jeho omluva není uznána, posuzuje se, jako by u státní závěrečné zkoušky nevyhověl. Omluva se podává děkanovi, který o její důvodnosti s konečnou platností rozhoduje.
  7. Studentovi určí děkan termín opakování státní závěrečné zkoušky, jestliže:
    1. neodevzdal bakalářskou práci v určeném termínu a tuto skutečnost řádně neomluvil,
    2. nedostavil se v určeném termínu ke státní závěrečné zkoušce a svoji neúčast do pěti dnů řádně písemně neomluvil,
    3. jeho obhajoba bakalářské práce nebo jiná část státní závěrečné zkoušky byla hodnocena známkou ”nevyhověl”.
  8. Studentovi, který i při opakování státní závěrečné zkoušky bakalářskou práci neodevzdal v termínu, nedostavil se bez omluvy ke státní závěrečné zkoušce nebo obhajoba bakalářské práce nebo i jiná část státní závěrečné zkoušky byla hodnocena ”nevyhověl”, se ukončuje studium podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona a čl. 22 odst. 4 písm. b). Na rozhodnutí se vztahuje § 68 zákona.
  9. O průběhu státní závěrečné zkoušky je veden zápis. Ten obsahuje průběh a hodnocení obhajoby bakalářské práce a ostatních částí státní závěrečné zkoušky, jakož i celkovou klasifikaci státní závěrečné zkoušky. Přílohou tohoto zápisu je posudek oponentů a hodnocení vedoucího bakalářské práce. Zápis ze státní závěrečné zkoušky je uložen do archívu školy.

Čl. 26

Bakalářská práce
  1. Bakalářskou prací student prokazuje, že je schopen řešit a ústně a písemně prezentovat zadaný problém a obhájit své vlastní přístupy k řešení.
  2. Zadání bakalářských prací na základě návrhu jejich vedoucích vypisují vždy na začátku akademického roku vedoucí kateder. Témata mohou vycházet z návrhů předložených studenty (§ 62 odst. 1 písm. f) zákona). Termíny a způsob zveřejnění témat a výběru bakalářské práce studentem stanoví děkan.
  3. Zadání bakalářské práce obsahuje zejména stručnou charakteristiku problematiky úkolu, cílů, kterých má být dosaženo, základní literární prameny a jméno vedoucího bakalářské práce. Vedoucím bakalářské práce může být i osoba, která není zaměstnancem VŠB-TUO.
  4. Vedoucí bakalářské práce a její oponent, kterého jmenuje vedoucí katedry, vypracují posudky k této práci. Student má právo se s posudky seznámit nejméně tři dny před konáním obhajoby. V případě potřeby může vedoucí katedry jmenovat více oponentů.
  5. Při obhajobě bakalářské práce student nejprve uvede hlavní výsledky své práce a poté se vyjádří k připomínkám uvedeným v hodnocení vedoucího bakalářské práce a v posudku nebo posudcích oponenta nebo oponentů. Dále následuje diskuse.
  6. Platí, že odevzdáním bakalářské práce autor souhlasí se zveřejněním své práce podle zákona, bez ohledu na výsledek obhajoby.
  7. Bakalářská práce odevzdaná uchazečem k obhajobě musí být nejméně pět pracovních dní před konáním obhajoby zveřejněna k nahlížení veřejnosti v místě katedry, kde se má konat obhajoba bakalářské práce a která organizuje státní závěrečné zkoušky tohoto uchazeče. Každý si může ze zveřejněné práce pořizovat na své náklady výpisy, opisy nebo rozmnoženiny. Vedoucí katedry, která organizuje státní závěrečné zkoušky, zajistí evidenci osob, které využily této možnosti.
  8. VŠB-TUO nevýdělečně zveřejňuje bakalářské práce, u kterých proběhla obhajoba, včetně posudků oponentů a výsledku obhajoby prostřednictvím databáze kvalifikačních prací, kterou spravuje Ústřední knihovna VŠB-TUO za podpory informačního systému.
  9. V případě, kdy zadání bakalářské práce vychází ze spolupráce s jinými právnickými a fyzickými osobami a je zaměřeno na aktuální témata jejich výrobní, výzkumné a obchodní činnosti, je řešení studenta, týkající se citlivých dat spolupracující osoby, zpracováno v samostatné zprávě, která je uložena na katedře zadávající bakalářskou práci a v bakalářské práci je citován. V úvodu bakalářské práce je vloženo prohlášení zástupce spolupracující právnické nebo fyzické osoby o souhlasu se zveřejněním bakalářské práce.
  10. Ustanovení odstavců 7 až 9 se použijí, pokud zvláštní právní předpisy o chraně duševního vlastnictví nebo obchodního tajemství 2) nestanoví jinak.

Čl. 27

Celkový výsledek studia
  1. Celkový výsledek studia se hodnotí stupni:
    1. prospěl s vyznamenáním,
    2. prospěl,
    3. neprospěl.
  2. Student prospěl s vyznamenáním, jestliže za dobu celého studia v bakalářském studijním programu dosáhl VSP, stanoveného podle čl. 14, minimálně 84 bodů a státní závěrečnou zkoušku vykonal s celkovým prospěchem “výborně”. VSP se počítá se zaokrouhlením na dvě desetinná místa (5 se zaokrouhluje nahoru). Bodový výsledek 83,00 - 83,99 si může student opravit novým absolvováním nejvýše dvou předmětů, při standardní době studia do tří let, tří předmětů při standardní době studia čtyři roky.
  3. Absolventům, kteří absolvovali studium s vyznamenáním vydá VŠB-TUO vysokoškolský diplom s vyznamenáním.

Část šestá

Studenti

Čl. 28

Práva a povinnosti studentů

Práva a povinnosti studentů jsou určeny § 62 a 63 zákona, vnitřními předpisy VŠB-TUO a fakulty. Rozhodování o právech a povinnostech studentů upravuje § 68 zákona.

Čl. 29

Styk studenta s fakultou

Pokud se student bez omluvy nedostaví ve stanoveném termínu k projednání otázek týkajících se průběhu studia nebo jiných podstatných skutečností, ke kterému byl písemně pozván doporučeným dopisem v průběhu výuky nebo zkouškového období, nebo jeho omluva nebyla přijata, může být toto jednání posuzováno jako disciplinární přestupek podle § 64 zákona.

Čl. 30

Způsob náhradního doručení

Jestliže rozhodnutí ve věcech uvedených v § 68 odst. 3 písm. a) až e) zákona student nepřevzal osobně na studijním oddělení fakulty anebo se mu toto rozhodnutí nepodařilo doručit do vlastních rukou na poslední sdělenou adresu za náhradní doručení se považuje vyvěšení tohoto rozhodnutí na úřední desku fakulty po dobu 15 dnů. Poslední den této lhůty je dnem doručení.

Část sedmá

Přechodná a závěrečná ustanovení

Čl. 31

Přechodná ustanovení

Pro akademický rok 2005/2006 platí, že pokud rozhodnutí podle tohoto studijního a zkušebního řádu je pro studenta nepříznivé, bude možno na základě jeho žádosti v uvedeném případě uplatnit Studijní a zkušební řád pro studium v bakalářských studijních programech VŠB-TUO ze dne 19. července 2005

Čl. 32

Závěrečná ustanovení
  1. Zrušuje se Studijní a zkušební řád pro studium v bakalářských studijních programech VŠB-TUO registrovaný MŠMT dnem 19. července 2005 pod čj. 23 745/2005-30.
  2. Tento studijní a zkušební řád byl schválen podle § 9 odst. 1 písm. b) zákona Akademickým senátem VŠB-TUO dne 25. dubna 2006.
  3. Tento studijní a zkušební řád nabývá platnosti podle § 36 odst. 4 zákona dnem registrace MŠMT.
  4. Tento studijní a zkušební řád nabývá účinnosti dnem 1. května 2006.

prof. Ing.Tomáš Čermák, CSc., v. r.
rektor

Komentáře nejsou povoleny